Domů / Thajsko / Co rozhodně v Thajsku nedělat!!!
co nedelat - nahled

Co rozhodně v Thajsku nedělat!!!

Asi není možné si tyhle moje rady všechny zapamatovat, ale můžete být alespoň trochu informovanější, obezřetnější a třeba si na některou vzpomenete, až to bude potřeba.

Když půjdete nakupovat na nějaké tržiště ještě bílí jak vápenka, budou  vás jako „greenhorny“ chtít všichni trhovci natáhnout a ceny vypálí co nejvyšší. I když se vám budou zdát ceny i tak docela dobré, tak nenakupujte. Nejdřív se koukejte trochu opálit a uvidíte, že ceny pak budou poloviční. I smlouvání bude účinnější.

Nedoporučuji nosit v Thajsku trička, na kterých je vidět, že jsou koupená v Kambodži, např. s Angkorem (a naopak). Tyto dva národy se upřímně nenávidí. Navzájem si v minulosti ve válkách vypalovaly celá města. To stejné platí i o Barmě (Myanmaru) a s Laosem se  ještě teď  Thajsko dohaduje, komu patří Smaragdový Buddha. Takže je to tady okolo pěkně rozhádané.

Při koupání na pláži v Pattaya nepotápějte hlavu pod vodu. Po vynoření vám ji může urazit některý bláznivý jezdec na vodním skútru. Je jich tady fůra a jezdí „slušnou“ rychlostí i těsně podél břehu mezi lidmi. Je několik bójemi ohrazených prostorů na koupání, kde jedině jste v bezpečí.

jetskiAť vám někdo neurazí kebuli!

Nechci přímo zrazovat od půjčení vodního skútru, ale nejen, že to není nic laciného (15 min – 300/400 B), ale může se to sakra prodražit. Dají vám podepsat anglicky psaný formulář, kde je zachyceno, co všechno v případě problému zaplatíte (úplně všechno). Viděl jsem, jak dva maníci při odjezdu od břehu v téměř nulové rychlosti o sebe štrejchli. Škrábaneček, ale byl okolo toho tyjátr jedna hrůza. Každé druhé slovo bylo „policie“, tak kluci vysolili 5000 B. Jiní „umělci“ dokázali téměř nemožné, že skútr převrhli. Ten se potopil, až mu koukala jen špička. Když je přivezli ke břehu, tak byli rozchechtaný a v jednom rozmaru. Pak jim na papír napsali cifru 35.000 B za opravu a úsměv jim rychle zmrznul. To se začali teprve kroutit a skučet. Poslední cifra, než jsem je opustil byla 840 US dolarů.

scooter8

Začátečník, když vidí překážku, tak vykulí oči a v pudu sebezáchovy ubere plyn. To je ta největší chyba,  přestane reagovat řízení a pokračujete setrvačností přímo. Brzdy to nemá, takže jediný způsob jak se vyhnout, je pod plynem udělat prudkou zatáčku s velkým náklonem. Skútr je možné otočit prakticky „na pětníku“, když se to umí.

scooter1Skútrem trefený speedboat, přímo na komoru …

scooter2… a skútr je na výměnu „boudy“

Nový skútr stojí 360 – 480 tisíc THB. Už jich tu je enormní množství, až není pomalu kudy vlézt do vody. Pronajimatelé se k nim chovají jako ke svým miláčkům. Navrchu hlídají každý škrábaneček, ale při vyjíždění na břeh si odírají o písek spodek až na díru, a to těm trumberům vůbec nedochází a pak to lepěj. Jak udělají nějaký kšeft, tak se hned jedou alespoň trošku projet. Taková hračka pro velký kluky.

Ti parchanti ale používají perfektně připravenou „líkačku“ na zákazníky. Skútr mají vyfocený ze všech stran, patrně ještě když byl nový. Teď jsou to už staré otřískané a mnohokrát opravované „šunky“. Může se stát, že třeba vlivem nárazů do vln se někde vysype natlačený tmel a objeví se trhliny. Vědí přesně, kam se kouknout a hned začnou mávat foťákem, že to jako byla vaše vina, i když jste se k druhým skútrům nepřiblížili ani na 10 metrů.  Mají větší kšeft z vymáhání náhrady škody než z půjčování.

skutr1S foťákem se budou snažit dokázat vaši vinu

sklo3

Bacha, až budete na pláži v Pattaya lézt do vody. Silně přibylo skla na dně, je to vidět při odlivu. Často někdo kulhá s rozříznutou nohou. Chce to po vstupu do vody hned plavat a na dno už nešlapat. Ke břehu zajíždějí s pasažéry motorové čluny. Je tam hodně mělko, tak sklápějí závěsné motory do šikmé polohy a lodní šroub tak „luxuje“ dno a nasává flašky, které vcucne a následně rozprskne. Vytváří se tak nebezpečné „minové pole“. Flašky házejí do moře pitomečkové při nočních pařbách na pláži.

sklo2Krvácejí i domorodci

sklo1

Nespoléhejte na to, že vás v hotelu ráno někdo vzbudí, třeba k odjezdu. Mějte budík nebo nastavený mobil. Když se budete zlobit pro nesplněnou službu, tak se setkáte jen s úsměvem a pokrčením rameny. Tak už to v Asii chodí.

V restauraci dostanete jako příbor lžíci a vidličku. Thajci jedí lžící, vidlička má sloužit jen k přihrnování, i když třeba nudle se s ní jedí mnohem lépe než lžící. Když strčíte vidličku do pusy,  je to jako když u nás budete olizovat příborový nůž. Takže můžete dodržovat bontón, nebo klidně jezte jak je vám libo. Američané ani jinak než vidličkou nejedí. Sem-tam se k jídlu používají i tyčky.

vidlickaTaky  jím nudle vidličkou, ať si každý trhne nohou

priborNa jednom z ostrovů mají hezké příbory vyrobené z ulit velkých mořských šneků

V hospodě dejte pozor na různé přísady, které dostanete k jídlu v malých mističkách. Už samotné thajské jídlo je dost pálivé, ale ony přísady to je „brus na meč“, kam se hrabe tabasco! Zkuste jen špičku lžíce namočit, olíznout a shoří vám pusa. Když budete chtít kuchaře nebo obsluhu potěšit, pochvalte jídlo slovem „aloy“.

Nenechte se fotit pouličními fotografy s lacinými bakelitovými „polaroidy“, fotky jsou příšerné. Po souhlasu s vyfocením už se nevykroutíte zaplacení 100 B (Kč 60,-). Když vyfotit, tak hodně zblízka. Jejich blesk je slabý a má velmi malý dosah, budete na fotce jak „černoši v tunelu“. Tito fotografové nemají žádné povolení, často jsou to starší ženské, a tak skrývají foťáky různě v taškách a vždycky je jen na chvíli vytáhnou.

thajsk97Takováhle „kvalita“ je u pouličních fotografů

Někteří turisté chtějí být za světáky a na thajský pozdrav gestem „wai“ odpovídají stejně. Chlapi to nedělejte, shodíte se a Thajci z vás budou mít srandu. Ať se vám to líbí nebo ne, jste pro ně jenom pytel s penězi, kterému budou prokazovat úctu a usmívat se, jen ať se z něj sype. To neřešte a tuto „úctu“ si užívejte. Třeba když přijdete do nóblesnější restaurace a personál se vám bude klanět se sepnutýma rukama, vám jako odpověď na pozdrav postačí pokývnutí hlavou. Pokud se chcete blýsknout, tak pro pozdrav používejte slovo „sawat dý khap“ a pro poděkování „khob khun khap“.  Holky v barech zdravte anglicky „hello“ nebo „hi“. Jsou na to zvyklé a líbí se jim to.

waiTohle gesto se nazývá „wai“ a je pozdravem, projevem úcty i poděkováním

Už jsem to uvedl jinde, ale opakuji, v „GO-GO barech“ rozhodně nezvoňte na zvon nebo jiné zařízení, pokud nechcete celý bar pohostit.

zvonTo si odpusťte, je to drahé

Nenechávejte ze svých peněz platit holku za vás oba, třeba taxi nebo jídlo. Ona ze solidarity se svými spoluobčany dá každému nehorázné dýško, on to „farang“ (cizinec) unese!

Jednou jsem si na pláži po bouřlivé noci dal na lehátku šlofíka. Z odložených kalhot mě jeden chmaták švihnul peněženku a snažil se zmizet. Ale se zlou se potázal! Vystartoval za ním jiný Thajec, chňapnul ho a přitáhl zpátky, sotva mě stačili vzbudit. Hned mu dali pár „na budku“ a zavolali policii. Teď ale začalo to hlavní představení. I když jsem tam měl jen okolo Kč 500,-, tak mu poldové nasadili želízka, odvlekli ho do „antonu“ a celý spektákl filmovali. Okolo byl hrozen čumilů a možná to bylo i večer ve zprávách. Vzali mě na policejní stanici a nastal „úřad“ s velkým sepisováním. Nakonec jsem raději prohlásil ať ho pustěj, jinak bych tam byl asi ještě teď. Takže rada: když budete u vody pospávat, nechejte si na očích protisluneční brýle a šrajtofli si schovejte líp než já. Buddhisté by sice neměli krást, ale černá ovce se vždycky najde.

Také zatímco v minulosti jsem neměl nejmenší problém s holkou na pokoji,  už jsem učinil nepěknou zkušenost, že thajské holky se taky naučily krást,  buddhismus nebuddhismus. Asi je k tomu dohnal nedostatek kšeftů. Když jsem byl sám ve sprše, tak mi jedna vyluxovala kapsy. Neodradilo ji ani to, že je zaregistrovaná v recepci. Teď je nová móda, kopírují si celou ID card. Asi spoléhala na to, že se to nedá dokázat. Nebyla to žádná tragická ztráta, větší peníze mám pečlivě schované, tak jsem nad tím mávnul rukou, ale dost mě to rozesmutnilo. Tak pánové, až půjdete sami do sprchy, šrajtofli sebou.

V roce 2011 byly v Pattay nainstalovány nové světelné přechody. Zmáčknul jsem knoflík a hádejte co se stalo? Vůbec nic. Dlouze jsem čekal na zelenou, leč marně, tak jsem šel na červenou jako ostatní. Druhý pokus byl úspěšnější. Naskočila mi zelená, tak jsem vkročil do silnice, ale nikdo se neobtěžoval ani zpomalit, natož zastavit a míhali se okolo mě jako normálně. Montovat sem takovéhle „vynálezy“ jsou vyhozené peníze. Tak nespoléhejte na zelenou a buďte stále ve střehu.

crossPřechod je tu prakticky jenom pro ozdobu

Thajské hotelové uklízečky, chcete-li, tak pokojské, mají jeden zlozvyk. Když vyměňují špinavé prádlo, otevřou dveře v několika pokojích najednou a vynášejí ho na chodbu. Klidně přeruší tuto činnost a odskočí si na „svačinku“ nebo zalezou odpočívat do nějakého svého kamrlíku. Několikrát jsem přišel do svého otevřeného pokoje a nikde nikdo. Po celou dobu jsou pokoje přístupné komukoliv kdo se po chodbě pohybuje. Proto nenechávejte žádnou cennou věc jen tak povalovat (mobil, foťák, kameru, hodinky, šperky, peněženku, doklady …). Nebuďte líní si to uložit do zamčeného zavazadla nebo alespoň zamknout do skříně. Šuplík v nočním stolku rozhodně nestačí. Personál většinou nic neukradne (i když mě také jednou zmizela 2 pěkná trička), ale když potkáváte ve výtahu ty různé ksichty, tak je jisté, že můžete očekávat ledacos. Pokud máte ve svém pokoji „pořádek“ jako v převráceném cikánském voze, tak nějakou ztrátu zjistíte třeba až při odjezdu.

Pozor na témata konverzace při barových rozhovorech i jinde! Zásadně nemluvte o královské rodině. Pro její urážku (i nechtěnou) můžete putovat do basy. Tak jako jeden trouba, co posprejoval plakát s obrazem krále. Královská rodina je nedotknutelná. Královna Sirikit má dokonce hodnost generála. Urážky se sčítají, a momentálně vyfasujete za každou 3 až 15 let ve zdejším vězení. Nedávno odsoudili jednoho thajce na 30 let –  první příběh zde, další příběh zde. Pokud vás zajímá téma královské rodiny, čtěte zde.

Nebavte se o bozích nebo o Buddhovi. Náboženské cítění je tu pro nás nepředstavitelně silné. Proto ani nezasahujte do různých položených věcí (zdánlivě pohozených třeba na okraji chodníku). Jsou to obětiny pro bohy, kteří v animistické víře sídlí ve stromech, kamenech a pod. Myslím, že by to nedopadlo dobře, kdybyste je třeba rozkopli. V „domečcích pro duchy“ (Sán Phra Phum) bývají i pěkné figurky různých postav nebo slonů. Ať vás ani nenapadne nějakou si vzít jako suvenýr! A pochopte, že Buddha nebyl, není a ani nikdy nebude Bůh, takže prohlášeními typu „Oh my Buddha“ budete úplně mimo mísu a jen se ztrapníte. Thajsky se řekne Bůh „Phra džáo“ a překlad „Oh my God – Ó můj Bože“  do thajštiny je „Ó Phra džáo“, když už by jste nutně museli toto prohlášení nějak pothajštit.

Nedotýkejte se obětin…

tohle jsou také obětiny…

duchove… a ani z domečků pro duchy nic neberte

Počítejte s tím, že žádné výrobky nabízené na ulici nebo na pláži, nejsou z pravé krokodýlí kůže. Je to pouhá napodobenina a struktura „krokodýla“ je do běžné kůže vytlačená na lisu. Je to celkem dobrý dárek pro známé, ale původní cenu dokážete usmlouvat až na desetinu. Originální krokodýlí výrobky seženete pouze v kamenných obchodech z kůží z krokodýlů vypěstovaných na farmě. Ve volné přírodě jsou krokodýli chráněni.

Rovněž varuji před nákupem často opravdu pěkných „kožených“ opasků od pouličních prodavačů. Mají na nich krásné přezky se značkami světových módních salónů, ale vlastní materiál opasku může být místo kůže i nabarvený lisovaný papír! Poznáte to až při úpravě a stříhání pásku na odpovídající délku. Pokud by se vám opravdu opasek líbil, nechejte si přezku odšroubovat hned a přesvědčte se, že je opravdu v plné síle kožený. Může být i z několika vrstev šuntu.

Nenechejte se nalákat od taxikářů, že vás zavezou do zaručeně výborného erotického podniku! Pravý opak bude pravdou, protože na předměstích jsou podniky spíš podprůměrné. Oni mají z dovozu zákazníků provizi od majitele.

thajsk99Nejezděte taxíkem nikam na předměstí!

Také řidiči „tuk-tuků“ mají jednu fintu. Budou se vás po cestě snažit zavézt do nějakého obchodu, třeba se šperky nebo hedvábím s nabídkou zaručeně výhodných nákupů. Mají totiž za každého přivezeného zákazníka třeba poukázku na benzín. Takže rezolutně trvejte na přímé cestě, předem můžete řidiče upozornit, ať to na vás nezkouší – „No shopping!“

Nespoléhejte se na to, že jako chodci máte zelenou! Motocykly jsou všude, i v protisměru. Když půjdete po chodníku a něco vás zaujme ve výloze, tak než změníte směr, obezřetně se ohlédněte, bude tam často nějaké mototaxi. Projíždějí po chodníku hlavně jednosměrky. Nikdy!! nedělejte krok dozadu, bez kontroly prostoru! Jednou jsem v uličce mezi bary o šířce o málo větší než rozpažení debatoval v hloučku holek a pak v úmyslu pokračovat dál udělal krok dozadu. Ještě, že jsem nestačil dokročit na zem, projíždějící prskolet mi podrazil nohu. Kdybych už došlápl, tak mám nohu zlomenou.

Nešetřete na pronájmu slunečníku. Když se položíte na celý den někam do stínu palmy, tak se můžete tak ukrutně spálit, že z vás bude opadávat kůže v cárech. „Chládek“ tvořený korunou palmy, ve kterém vám bude celkem fajn, je jen zdánlivý. Listy se ve větru stále pohybují a propouštějí tak skoro veškeré UV záření. Ale pozor, i látkový slunečník částečně propouští UV paprsky.

slunecnikV tropech nešetřete na slunečníku, ať máte kam zalézt

Velký pozor na zvířata! Všude se potulují bezprizorní psi. Ve dne nejsou  nebezpeční, ale v noci v odlehlých uličkách zuřivě dorážejí. Kousnutí psem by byl pořádný průšvih! Pokud tudy chodíte třeba v noci do hotelu, tak je nejlepší nasbírat pár kamenů a hodit po zemi k nim. Není třeba se trefit, oni se i tak zdekují. Nebo si připravit pořádný klacek.

Setkáte se i s jinými zvířaty, jako slon, opice, nebo krokodýl. Nemluvím o různé jedovaté havěti v džungli jako škorpióni, hadi a stonožky. Do džungle nemusíte lézt, ale na různých show se předvádějí např. cvičení sloni. Vypadají absolutně pohodově, když překračují ležící lidi, ale zdání klame. Mahúti se s jejich drezůrou nijak nepářou, používají špičaté háky a slona to může přestat bavit. Při jednom představení se slon naštval a vletěl do prvních řad diváků. Přibodnul k zemi dívku, kterou zabil. Jejího otce, který ji bránil, těžce zranil.

slonNenechte se ukolébat zdánlivou neškodností slonů

Mám to štěstí, nebo spíše smůlu, že v několika zemích za mé návštěvy došlo k nějakému průšvihu se zvířaty. Třeba  v národním parku Kakadu v Austrálii sežral ženskou krokodýl. Nána se šla koupat s partou naháčů do řeky, i když jsou tam výstražné cedule. Krokodýla urychleně ulovili a našli mu v břichu její končetiny. Takže si raději nesedejte při focení na živého krokodýla, což vám mohou po představení nabídnout. Kdyby mu v tom momentě ruplo v bedně, máte po dovolené. Nemusí vám hned něco ukousnout, ale dokáže člověku ocasem přerazit naráz obě nohy. Když by se zakousl, tak se okamžitě začne otáčet kolem své osy a končetinu tak utrhne.

krokodilBodyart „Spacák od Lacosty“ je krásný, ale krokodýl nepolyká kořist vcelku…

nv17^587… ale tohle není právě moc moudré

Opičku vám zase můžou pro focení posadit na rameno. Kdyby vás kousla, můžete dostat AIDS a ani její škrábnutí nemusí projít hladce. Opice jsou často dost nepříjemné, focení je moc nebaví. Snad jediné neškodné zvíře na pochování je medvídek koala v Austrálii. I blbý velbloud vám může vykousnout kus masa z těla.

koalaI koala má pořádné drápy a kdyby se naštval …?

V ZOO Sriracha je dáma, která si říká královna štírů „Scorpion Queen“. Má šaty pokryté živými škorpióny. Máte-li zájem, můžete si jich pár „pochovat“, příjemný pocit to ale není. Ujistila mě, že tento druh není „moc“ jedovatý. Klidně vám jednoho daruje domů a strčí vám ho do kapsičky u košile. Vyvážet živé škorpióny ze země se ale nesmí. Běžně se prodávají preparovaní a pěkně zarámovaní. Dostanete je ve stáncích koupit i smažené, jako pochoutku.

thaj11Za normálních okolností tenhle škorpión prý moc nebezpečný není

scorpion

Když se budete v Thajsku potápět, mějte na paměti, že se tam vyskytují jedovaté potvory. Sice ne tolik jako v Austrálii, ale na vlastní oči jsem pod vodou viděl smrtelně jedovatou medúzu „čtyřhranku“ (box jellyfish). Neméně nebezpečný je tu plž zvaný „homolice“ (cone shell). Je to dravec a vystřeluje jedovatý osten, kterým normálně loví ryby, ale taky se s ním brání. Jeho ulita je krásná, ale nebrat do ruky! Jed obou způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a bez pomoci se člověk udusí nebo utopí.

jed1Čtyřhranka

jed2Homolice

Potápět s přístrojem se tu můžete i bez průkazu. Každé potápěčské centrum nabízí tzv. „discovery diving“. Tam budete s průvodcem a ten vás na nebezpečí upozorní. Jinak pozor, i když se budete placatit jen s brýlemi na mělčině mezi korály. Mořský ježek tu vypadá trochu jinak a je nebezpečnější než ten, co je známý třeba z Jugošky. Najde se tu na dně i ryba jménem „ropušnice“ (stonefish) s jedovatými ostny na hřbetní ploutvi, která mrcha vypadá jako šutr. Ať na ni nešlápnete. Taky vás může vlna hodit na ostré korály, to se dlouho a špatně hojí.

melcinaI na mělčině můžete přijít k vážnému úrazu

pot4Držím v ruce, hodně opatrně, na ukázku běžného „thajského“ ježoura

 

Nešmrdlejte rukou před murénou zalezlou v díře, abyste ji vylákali ven. Může vás pěkně rafnout. Nespoléhejte na to, že stihnete ucuknout. Nestihnete. Má mimo to zuby zahnuté dozadu a jeste jednu vysouvací čelist uvnitř (něco jako ve filmu Vetřelec), takže vás pustí, až bude sama chtít.

Já tady radím, nabádám k opatrnosti a v Austrálii jsem vlezl mezi žraloky, poté co jim naházeli návnadu. Sice se zkušeným průvodcem, ale ten by mě stejně před průserem neochránil. Když kolem nás kroužili, tak jsme byli zády k sobě a cítil jsem se všelijak. No, to je ten adrenalin!  Tady si uvědomíte, že člověk nemusí být vždy na vrcholu potravinového řetězce. Mnohem nebezpečnější jsou tam ale barakudy, bývají to někdy pořádní mackové. Pohybují se až neuvěřitelně rychle a útočí na všechno co se leskne, v domnění, že je to ryba. Když budete mít třeba hodinky s kovovým páskem, můžete přijít o nějaký ten prstík.

zra

V téhle kapitole jsem od sexu trochu odbočil, ale v nemocnici pod kapačkami s přístrojem podporujícím dýchání, by vás asi veškeré myšlenky na šukačku přešly. A mrtvému v truhle už se určitě nepostaví nikdy. Tak raději dávejte bacha.

Autorem této série článků je Jarda z ČR.

3 komentáře

  1. Ahoj Jardo, díky za zajímavé stránky. I když nejsi spisovatel tak jsou zajímavě napsané a pobaví a také poučí. Sám jsem procestoval dost míst na světě a některé zkušenosti se sexualní turistikou mám podobné. Zejména z mého pobytu na Amerických Panenských ostrovech. Tam je každá hospoda vlastně takový beer-bar, ale zase je fajn že každý ví hned na čem je. Potápím se profesionálně a chtěl bych tě pochválit i za popis nebezpečí ve vodě. I když tam máš jeden nesmysl, a to že barakuda útočí na člověka a tudíž je nebezpečné nosit hodinky nebo cokoliv se leskne, to je pověra. Teda pokud jsi to nezažil na vlastní kůži, já můžu říct že to jsou krásné ryby budící respekt a jsou i dost plaché. Ale zato mám osobní zkušenost ze setkání se čtyřhrankou, tak dokáže napachát dost problémů a má dokonce celosvětově vinu za více smrtelných zranění než žralok bílý a tygří dohromady.

    • Barakuda neútočí na člověka, ale na všechno co se ve vodě leskne v domění, že je to ryba. Při potápění v Austrálii průvodce krmil barakudy malýma stříbrnýma rybičkama a hodně rychle je vždycky pouštěl z ruky, když se nějaká rozjela. Tak na to „vem jed“, že by tě barakuda mohla kousnout, když budeš mít třeba chromované hodinky.

      • Jardo, v tom bych souhasill že barakuda neútočí na člověka ale že že si může splést lesklé předměty s rybkou…Nevím jak ty, ale já neznám nikoho kdo zažil na vlastní kůži že by ho teda tímto způspbem barakuda kousla, a to mám za sebou dost ponorů ve vodách kde se barakuda vyskytuje, počítám tak kolem 1000. Ale pokud ty sám jsi toto zažil nebo znáš nékoho konkrétního komu se to stalo tak gratuluju…:-) měj se fajn…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *